Jdi na obsah Jdi na menu
 


Soustředění v Roštíně

4. 5. 2010

Od 30. 4. do 2. 5. 2010 jsme jako každý rok absolvovali hasičské soustředění v Rošťíně. Výjezd byl stanoven na osmou hodinu ranní, a to se nám povedlo dodržet (to nikdo nečekal), alespoň jsme pak měli víc času na dopolední odpočinek . Já jsem řídil hasičský Mercedes a v něm nás jelo celé ,,Béčko‘‘ plus Lukáš ze Slovenska a David z ,,Áčka‘‘. Cesta trvala něco přes hodinu a už dobrá nálada v autě nasvědčovala tomu, že letošní soustředění bude nezapomenutelný zážitek.

Po příjezdu do roštínské sokolovny jsme si rozdělili pokoje a hurá na hřiště nachystat vercajk.

Ještě dopoledne jsme stihli pár útoků a šli jsme na oběd. Jelikož nám chyběl Guff, musel ho zastoupit Pavel z Áčka. Našel si své boty, dal si kořalky na umrtvení nervů a šel na to. Ale co se nestalo! Na mašině povolilo těsnění mezi blokem a hlavou. ObrazekNaštěstí měl pan Bábík doma náhradní mašinu, tu ale kluci museli ještě poladit, takže byl celý pátek volný. Kluci to řešili pivem, dokonce se nás pár našlo a dali jsme si nohejbal na místním hřišti s umělou trávou, i když se mi zdálo, že tam bylo víc písku a kamínků než trávy. Sluníčko pařilo jako čert a za chvíli jsme byli všichni červení jako rajčata. Večeři na šestou hodinu jsme stihli a po krátkém trávení jsme se vydali zkoumat tajemství Roštína. Navštívil se místní Zubr, pálení čarodějnic a šlo se na sokolovnu. Tam jsme uspořádali paštikový dýchánek prokládaný plátky slaniny.

Druhý den se vstávalo v osm hodin, ale většina nás nemohla dospat a těšili jsme se na novou mašinu. Byl to dvoulitr s brutálním zátahem, díky tomu se nám běžcům trochu klepaly nohy . Přesvědčili jsme i Plecha a ten nahradil Pavla na béčkách. I když jenom na  4 útoky, pak si něco podělal s kolenem a vypadalo to i na amputaci celé nohy. Naštěstí večer už byl jako ze škatulky. Na útoky jsme se střídali s Áčkem, ale já osobně jsem neviděl velký rozdíl v časech, ty se točily kolem 18-20 sekund. Samozřejmě se sem tam někomu něco nepovedlo a postupem času byla znát únava. Áčku chyběl košař, tak jej nahradil Peťa Bábík a na savici šel jeho tata. Docela jim to šlo, prý po patnácti letech. Dost útoků šel s Áčkem náš zadek a byl jsem překvapen, jak to klukům šlo. Postupem času ale hodně chybovali. Jinak Bonifác si na rozdělovači klasicky přivodil nějakou tu odřeninu. Janek na křídle docela v pohodě (jde poznat těch 10 kilo dolů od Vánoc… ). Já jsObrazekem byl se sebou taky spokojený, stehenní sval vydržel a to bylo hlavní. Na nikom jsem nezaregistroval žádný vážnější úraz, to pro mě bylo velké překvapení, hlavně u Áčka, kde byl věkový průměr hodně přes 30 let. Před šestou hodinou jsme sbalili věci, pofotili jsme se s místními fanynkami a hurá na večeři.

Po večeři jsme chvíli poschůzovali u Pampeca na pokoji, kluci vyvalili zásoby pitiva, Pampec namíchal kolu s rumem, David přinesl víno, pokoštovalo se, pokecalo se a kolem osmé hodiny jsme vyrazili na plánovaný tah. Nakonec jsme skončili na koupališti, kde byla nějaká zábava.  Vstup jen 30 Kš. Dj’s se taky docela dal, akorát mi chyběly ploužáky v pozdějších hodinách a písničky na přání jsem taky nějak nObrazekezaregistroval. Většina se nás dostala na pokoj ještě před deštěm, opozdilci a hledači zkratek ovšem zmokli.

V neděli byla snídaně na půl devátou, skoro všichni se dostavili, někdo se jen přišel ukázat, že žije. S klukama jsme probrali zážitky ze sobotního večera a šlo se na poslední běhání. To už Pampec nehrotil a dal nám ve předu čas na doběhnutí. Po pár útocích se všecko pobalilo a nachystali jsme se na oběd. Ve Vackách se na areálu vyložil vercajk, zašlo se do hospody podívat na fotky a hurá domů…

Příští týden jedem na závody do Vlkoše a jsou ve Vackách celovíkendové závody mládeže v požárním sportu, tak by mohla být v sobotu večer nějaká ekšn, všichni jste zváni…Fotky budou v galerce, bude jich tam přibývat, podle toho, jak mi je kdo pošle.

Bengaa

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář